Katalog firem Industry-EU s.r.o.

Stavbu zděnou nebo dřevostavbu?

22.října 2013 8:30

autor: Eva Kozílková

Zajímá vás porovnání populárních dřevostaveb s klasickými zděnými stavbami? I v oblasti zděných systémů se setkáváme s vynikajícími materiály, takže mezi oběma dvěma typy staveb můžeme hovořit o vysoké konkurenci.  Jak dopadne porovnání v klíčových oblastech jako jsou tepelně izolační vlastnosti, komfort bydlení, rychlost výstavby nebo srovnání životnosti těchto dvou typů staveb?

Je to jako byste běhali džunglí se dvěma průvodci, kteří se neshodnou na směru cesty. První si je jistý tím, že musíte na sever. Druhý je přesvědčený o tom, že jediným správným směrem je jih. Najednou se oba hádají a Vy tu jen tak stojíte. Uprostřed divočiny. Ze všech stran obklopeni nebezpečím a odborníky. V zajetí argumentů a názorů. Nemáte ponětí, nemáte nápad. Nevidíte východisko a stejně je to tak i se stavbami. Zdravé bydlení ovšem existuje. Množství kulinárních průvodců z toho však dělá džungli, v níž kvůli samému roští nenarazíme ani na jednu zelenou větvičku.

Názorová různorodost. Co určuje, že je stavba ideální, je sporné. Nespočet studií, knihovny plné rádců a zástup odborníků představuje velké množství nejrůznějších postojů. Nejznámější je obava je ze zvýšeného rizika požárů. Možná  proto spíše lidé upřednostňuji zděnou stavbu. Avšak je to mylný názor. Každá stavba, nejenom dřevostavba, musí splnit podmínky protipožární ochrany tak, aby se zabránilo ztrátám na životech a zdraví osob, zvířat a ztrátám na majetku. Stavební objekty tedy musí umožnit bezpečnou evakuaci, musí bránit šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky objektu, stejně jako šíření požáru mimo objekt, a především pak musí umožnit účinný zásah hasičů při záchranných pracích.

Nikde na světě kde jsou velmi rozšířeny dřevostavby a jedná se skutečně o milionové počty domků, např. v USA, Skandinávii, Německu atd., není v žádném případě větší četnost požárů v bytové výstavbě, než v zemích kde se uplatňují výhradně zděné stavby. Navíc většina nosných prvků dřevostaveb je obložena materiálem, který je těžko hořlavý nebo nehořlavý.

Samozřejmě k požáru může dojít v jakékoliv budově. Z mnoha zkoušek v terénu a také v případě, kdy k požáru v dřevostavbě došlo, se ukázalo, že požární odolnost dřevěných konstrukcí je podstatně vyšší, než by odpovídalo skutečnosti, že jde o hořlavou hmotu. Tato skutečnost je dána mimo jiné tím, že dřevo obsahuje vždy tzv. rovnovážnou vlhkost, tedy vodu, která se musí nejdříve odpařit. Vlastní hoření tak trvá dlouho a pevnost konstrukce je pro hasiče

předvídatelná. Na rozdíl např. od oceli, která při dosažení určité teploty kolabuje náhle a bez varování.    

               
Další obava je ze stability domů v případě živelné pohromy (povodeň):
Všichni jsme viděli zděné domy, které se po povodni rozpadly jak domky z karet. Také jsme

viděli domy, které se zřítili dlouho po povodni. Viděli jsme nešťastné majitele obávající se příchodu

mrazů, protože zděný dům se vysušuje těžko a dlouho. Viděli jsme nepochopitelné počínání,

kdy na záplavových lokalitách byly stavěny velmi nákladně, pracně a zdlouhavě opět zděné domky.

Povodněmi bylo zasaženo také několik dřevostaveb. Ve většině případů bylo nutno vyměnit

část sádrokartonů, vyndat a nechat proschnout tepelnou izolaci a dřevěnou konstrukci. Oprava tohoto typu domů proběhla vždy velmi rychle. Dřevostavby jsou zcela obyvatelné a suché v průběhu 3 - 4 týdnů. Finanční nákladnost oprav po povodni je neporovnatelně nižší než u domu zděného. Možnost totální destrukcí mrazy, tak jako u klasicky zděných domů nehrozí.

Přednosti dřevostaveb

1. Rychlost stavby
Přibližná doba stavby (v závislosti na velikosti domu) trvá tři měsíce, od zahájení montáže po předání klíčů. Dům je okamžitě obyvatelný na rozdíl od klasické zděné stavby.

2. Vynikající tepelně technické vlastnosti
Tepelný odpor obvodové stěny se podle typu konstrukce pohybuje kolem 6 - 8 m²K/W. Tato hodnota řadí dřevostavby do tzv. nízkoenergetických domů, kdy roční tepelná spotřeba je pod hranicí 70 kWh/m². Pro srovnání roční tepelná spotřeby běžné, klasicky zděné zástavby se pohybuje kolem 200 - 300 kWh/m². Novostavba splňující současné normativní požadavky by měla dosahovat přibližně 100 kWh/m². Z uvedeného je patrná výhodnost dřevostavby.

3. Malá akumulace

Ve srovnání se zděnými domy nemusíte dřevostavby dlouze vytápět. Během několika desítek minut máte (i v tuhé zimě) v celém domě příjemnou pokojovou teplotu. Naopak zděný dům musí nejdříve teplo akumulovat. To je výhoda při udržení tepla. Každopádně u dřevostavby se teplo nikam neukládá a ohřívá se tak efektivně přímo vzduch. Pokud by klient viděl potřebu teplo akumulovat, lze to učinit vložením zděné části. Dříve, když se topilo pevnými palivy bez možnosti regulace, byla tepelná akumulace důležitá. Tehdy se jednalo o tzv. přerušované vytápění, kdy byl požadavek, aby si stavba pokud možno udržovala svoji teplotu i v době, kdy obyvatelé domu byli v zaměstnání a nemohli přikládat do kamen.
Dnes, kdy se využívají automaticky regulované topné systémy na plyn, elektřinu apod. je schopnost akumulace konstrukce vlastnost negativní.

4. Úspora vnitřního prostoru
Vzhledem k tloušťce obvodové stěny, lze oproti klasické stavbě na půdorysu 100 m² zastavěné plochy ušetřit přibližně 10 m².

5. Šetrnost k životnímu prostředí a minimální ekologická náročnost

 Při výstavbě, užívání i při likvidaci dřevostaveb není tolik zatěžováno životní prostředí, jako v případě zděné stavby. Hlavním konstrukčním prvkem je dřevo, které je trvale obnovitelným zdrojem. Stejně tak všechny další použité materiály na stavbě jsou zdravotně a ekologicky nezávadné. Během výstavby dřevostavby se spotřebuje mnohem méně energie a vyrobí také výrazně méně emisí CO₂.

Ve srovnání se zděnými domy nemusíte dřevostavby dlouze vytápět. Během několika desítek minut máte (i v tuhé zimě) v celém domě příjemnou pokojovou teplotu. Naopak zděný dům musí nejdříve teplo akumulovat. To je výhoda při udržení tepla. Každopádně u dřevostavby se teplo nikam neukládá a ohřívá se tak efektivně přímo vzduch. Pokud by klient viděl potřebu teplo akumulovat, lze to učinit vložením zděné části. Dříve, když se topilo pevnými palivy bez možnosti regulace, byla tepelná akumulace důležitá. Tehdy se jednalo o tzv. přerušované vytápění, kdy byl požadavek, aby si stavba pokud možno udržovala svoji teplotu i v době, kdy obyvatelé domu byli v zaměstnání a nemohli přikládat do kamen.
Dnes, kdy se využívají automaticky regulované topné systémy na plyn, elektřinu apod. je schopnost akumulace konstrukce vlastnost negativní.

4. Úspora vnitřního prostoru
Vzhledem k tloušťce obvodové stěny, lze oproti klasické stavbě na půdorysu 100 m² zastavěné plochy ušetřit přibližně 10 m².

5. Šetrnost k životnímu prostředí a minimální ekologická náročnost

 Při výstavbě, užívání i při likvidaci dřevostaveb není tolik zatěžováno životní prostředí, jako v případě zděné stavby. Hlavním konstrukčním prvkem je dřevo, které je trvale obnovitelným zdrojem. Stejně tak všechny další použité materiály na stavbě jsou zdravotně a ekologicky nezávadné. Během výstavby dřevostavby se spotřebuje mnohem méně energie a vyrobí také výrazně méně emisí CO₂.

Jestliže Vás problematika dřevostaveb zajímá, případně zvažujete výstavbu nízkoenergetické či pasivní dřevostavby, obraťte se

na společnost WOOD SYSTEM s.r.o. , která se specializuje na nízkoenergetické dřevostavby a pasivní domy.

Více informací na www.woodsystem.cz ; http://firmy.industry-eu.cz/wood-system-sro

WOOD SYSTEM s.r.o. – rodinné domy na klíč, individuální výstavba