Katalog firem Industry-EU s.r.o.

Norsko patří nepochybně k nejkrásnějším a nejrozmanitějším zemím Evropy. Najdete zde nekonečnou tundru se sobími stády i rozeklané hory se stovkami jezer. Mezi nejpůsobivější scenérie ovšem patří norské pobřeží protkané nespočtem fjordů. Ač jsou tyto ledovcové útvary jedním z hlavních turistických magnetů země, skrývají také - zejména pro místní obyvatele - poměrně značné úskalí. Fjordy se mnohdy zařezávají desítky až stovky kilometrů do vnitrozemí a vytvářejí velké množství ostrovů. Pokud se chcete dostat po souši do vesnice na protějším břehu, máte postaráno o výlet na celý den.

Na mnoha fjordech proto fungují pravidelné trajektové linky, které navíc často představují jediné spojení mezi ostrovem a pevninou. Lodní doprava ale bohužel nepatří mezi nejekologičtější a stovky trajektů znamenají značnou ekologickou zátěž. V budoucnu bychom se však mohli s kouřícími trajekty setkat už jen na historických vyjížďkách. Společnost Siemens totiž ve spolupráci s loďařstvím Fjellstrand představila prototyp čistě elektrického trajektu, který bude od roku 2015 křižovat nejdelší norský fjord nesoucí název Sognefjord.

Osmdesát metrů dlouhá loď s kapacitou 120 aut a 360 pasažérů je koncipována jako katamarán se dvěma hliníkovými trupy. Tento typ konstrukce snižuje odpor vody a současně výrazně redukuje hmotnost trajektu. Oproti srovnatelným lodím s klasickými ocelovými trupy je totiž hliníkový katamarán přibližně o polovinu lehčí. Oba tyto faktory výrazně přispívají k menší energetické náročnosti lodi, která si díky tomu vystačí se dvěma elektrickými motory o celkovém výkonu 800 kW (pro srovnání, motor stávajícího dieselového trajektu na Sognefjordu má výkon 1500 kW). U motorů se navíc počítá se značnou rezervou, jelikož pro jízdu při běžné rychlosti 10 uzlů (přibližně 19 km/h) stačí lodi výkon pouhých 400 kW.

Energii motorům dodávají desetitunové lithium-iontové baterie. Neznamená to však, že by trajekt musel po každé jízdě zůstat několik hodin zakotven v přístavu, aby se baterie nabila. Celý proces nabíjení trvá pouhých deset minut, může být tedy proveden při každé zastávce v přístavu, aniž by narušoval jízdní řád. Konstruktéři se však museli vypořádat s faktem, že do obcí Lavik a Oppedal, které trajekt spojuje, není zavedeno vedení, které by dokázalo v tak krátkém čase dodat potřebné množství energie. V obou přístavech jsou proto ještě další baterie, které se v čase, kdy je trajekt na cestě, pomalu nabíjejí. Jakmile trajekt zakotví, je z nich elektřina rychle převedena do lodi.

Podle vývojářů umožňují dnešní technologie nasazení elektrických trajektů na všech trasách, které lze zdolat za méně, než 30 minut. Vezmeme-li v potaz fakt, že jen samotný stávající trajekt na cestě z Laviku do Oppedalu (což je necelých 6 km) spotřebuje za jediný rok neuvěřitelný milion litrů nafty a vypustí do ovzduší 570 tun CO₂, můžeme očekávat, že elektrické trajekty budeme vídat stále častěji.

www.technickytydenik.cz