Úsporné světelné zdroje domácnostem ročně ušetří až 4000 korun
 
Již 65 % českých domácností svítí alespoň jedním úsporným zdrojem světla a další budou rapidně přibývat. V září totiž v Evropské unii končí výroba klasických wolframových žárovek. Úsporné osvětlení domácnostem ušetří až 4000 korun ročně. Vysloužilé "úsporky" je třeba ekologicky recyklovat, a to kvůli malému obsahu toxické rtuti.
 
  
PRAHA, 21. srpna 2012-Počet úsporných zářivek v českých domácnostech stoupá. Podle průzkumu poradenské společnosti
eSvětlo.cz mají Češi již v 65 % případů doma nějaký úsporný 
zdroj světla. Jejich počet dále rapidně vzroste, protože výroba klasických 
wolframových žárovek bude letos v září pro evropský trh úplně ukončena.  "Nyní jsou v prodeji už jen 40wattové a méně výkonné žárovky, přičemž  výroba výkonnějších wolframových žárovek byla nařízením EU ukončena již v  předchozích letech. Od září se budou doprodávat pouze skladové zásoby,"  říká 
Robert Hladil, zástupce poradenské společnosti 
eSvětlo.cz.
 
 
Důvodem pro ukončení výroby klasických wolframových žárovek je jejich 
vysoká energetická náročnost. Z průzkumu portálu eSvětlo.cz vyplývá, že tuzemská domácnost potřebuje 
na svícení v průměru 18 žárovek.  "V případě kompletní výměny klasických energeticky náročných zdrojů  světla (wolframové či halogenové zdroje) za kompaktní úsporné či LED  žárovky může úspora domácnosti dosáhnout až 
4000 korun za jediný rok," vysvětluje Robert Hladil.
 
Podle průzkumu se v domácnostech na úsporném svícení podílejí zejména kompaktní či lineární zářivky a LED žárovky (viz níže graf srovnávající spotřebu jednotlivých zdrojů světla).
 
Úsporné zářivky do koše nepatří
S rapidním růstem počtu "úsporek" roste také potřeba jejich recyklace v okamžiku, kdy doslouží.  Zatímco vysloužilé wolframové žárovky lze bez obav vyhodit do koše, ty  úsporné je třeba odevzdat k ekologické recyklaci. "Musí se s nimi  zacházet jako s nebezpečným odpadem, a to kvůli toxické rtuti, kterou  v malém množství světelné zdroje obsahují, " upozorňuje Radoslav Chmela,  zástupce společnosti EKOLAMP, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci  osvětlovacích zařízení. "Neméně významným důvodem pro recyklaci je zisk  druhotných surovin, které lze opětovně použít," dodává Chmela.
 
Rtuti se není třeba bát, zátěž pro 
životní prostředí představuje
 jen při neodborné likvidaci.  "Zářivku je třeba považovat za elektroodpad - podobně jako mobilní  telefony, počítače nebo televize. I ty obsahují řadu toxických látek,  které musí být odborně recyklovány,"doplňuje Chmela. Rtuť se v úsporných  zářivkách vyskytuje 
ve velmi malém množství (cca 2-5 mg), například v klasickém teploměru je rtuti 500krát více.
 
Při náhodném rozbití zářivky je třeba  místnost dobře vyvětrat, střepy zamést a odvézt do sběrného dvora či  předat firmě zabývající se likvidací odpadu."Problém nastává při  ukládání většího množství vysloužilých úsporných světelných zdrojů na  skládkách komunálního odpadu, kde dochází k větším únikům rtuti do  ovzduší nebo do půdy a 
vody," vysvětluje Matěj Man z organizace 
Arnika.  Vyšší koncentrace rtuti mohou znečistit půdu i vodu, v níž se rtuť může  transformovat do obzvláště nebezpečné organické formy, která je  nebezpečná především pro nervovou soustavu.
 
Úsporky patří do sběrných míst: nyní jich je přes 3400
V Česku lze vyřazené úsporné zdroje vrátit v jakémkoli obchodě s elektronikou, ve sběrných dvorech obcí či do malých sběrných nádob, které se nacházejí v obchodních centrech, úřadech nebo v řadě firem.
 
"Celkem se počet sběrných míst rozrostl na 3400 a další stále přibývají. Malých sběrných nádob jsme 
rozmístili více než 1400 a jen letos jich 
přibude dalších zhruba 400," uzavírá Radoslav Chmela (viz graf). Kde se nachází nejbližší sběrné místo, lze zjistit přes internet na 
www.ekolamp.cz.
 
 
Srovnání spotřeby jednotlivých zdrojů světla (zdroj eSvětlo.cz)