Místo jádra vítr? Nikoli, v SRN i černé uhlí!

5 nejnovějších poptávek

Servis VZT a klimatizací MPO
Rekonstrukce zpevněných ploch
Oprava vnitřních povrchů
Nákup vodoinstalačního a topenářského materiálu
Sanace podlahy a stropní konstrukce

Další poptávky

5 nejnovějších nabídek

Poptávka - Poptávám klimatizaci
Nábytek, židle, vybavení interiéru do 10ti dní
Použité oktabíny k prodeji
Plastové přepravní boxy
Kukla svářečská plast černá 90x110 mm

Další nabídky

Místo jádra vítr? Nikoli, v SRN i černé uhlí!

07/01/2013

Větrné zdroje se považují v Německu za nový pilíř energetiky. Skutečnost je poněkud jiná. K současným zhruba 27 000 MW instalovaných na souši má do roku 2020 postupně přibýt dalších 7145 MW v celkem 21 mořských parcích. Díky stálému větrnému proudění dosahují většího využití: okolo 1/3 roční provozní doby. K produkci stávajících suchozemských strojů – 54 TWh ročně – tak přibude dalších 20 TWh (do roku 2020) – v době, o níž rozhodne příroda, nikoli potřeby odběratelů. Pilířem německé postjaderné energetiky proto zůstanou uhelné elektrárny, jež dále posílí své pozice. Vyplývá to z přehledu 84 elektrárenských jednotek, jež je nezbytné vybudovat nebo zmodernizovat do roku 2020. Zveřejnil ho Svaz německé energetiky a vodního hospodářství (BDEW). Ten zároveň odhadl náklady na realizaci na 60 mld. eur.

Obří černouhelné zdroje vyrostou mj. na místě uzavřených německých jaderných elektráren. Někdejších 672 jaderných megawattů ve Stade zamění 1100megawattový blok. Vloni nuceně odstavený brunsbüttelský reaktor o výkonu 806 MW vystřídá dokonce velkoelektrárna s kapacitou 1820 MW. Ve Stade se čeká jen na souhlas s výstavbou. V Brunsbüttelu se počítá se spouštěním v roce 2017, tedy dlouho před ukončením provozu všech německých jaderných elektráren.

Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 26/2012.

elektr_195